Výzva nejen ke studentům FAMU – magisterského programu CAS
From Institute of Intermedia
Toto je výzva nejen ke studentům FAMU – magisterského programu CAS
Jsme nespokojeni s učebním plánem magisterského programu. Ve Statutu Akademie múzických umění, Článek 1, Odstavec 5 stojí, že „AMU je vysokou školou uměleckou.“ Není tomu tak zcela. Předepsané přednášky a semináře příliš zatěžují studenta. Ten je poháněn k tomu, aby místo vytváření svojských děl absolvoval předměty, které formálně slouží ke splnění povinnosti a nikoli k intenzivnímu prohlubování vědomostí.
Pro tvorbu uměleckou jsou nutné svoboda, soustředění, čas a diskuse. Toto je podle našeho názoru popíráno kompozicí rozvrhu, který se nedostatečně orientuje na individuální umělecké vzdělávání studentů.
Východisko z této situace spatřujeme ve snížení povinného penza předmětů ve prospěch vyššího kreditového ohodnocení dílen. Cílem těchto dílen je pak rozvíjení komunikace mezi studenty a vytváření praktických uměleckých děl. Jde nám o vytvoření adekvátního prostředí pro dialog mezi studenty a pedagogy, kontinuální výzkum a vznik magisterských projektů.
Tímto by se podle našeho názoru začala naplňovat uvedená teze ze Statutu AMU.
Vycházíme ze zkušeností studentů CASu. Je možné, že podobná situace panuje i na jiných katedrách. Rádi bychom iniciovali diskusi, která by měla přispět ke zlepšení magisterského studia. Tento text je konceptem, k jehož doplnění a aktualizaci vyzýváme všechny studenty FAMU.
V Praze 13. října 2009
mailto:insectual@societyofalgorithm.org
Stanislav Abrahám
Madla Bažantová
Klára Doležálková
Markéta Jindřichová
Akile Nazli Kaya
Michal Kindernay
Magdaléna Kobzová
Kateřina Krejčová
Hana Ludvíková
Alexandra Moralesová
Bára Švarcová
Vladimír Turner
Ondřej Vavrečka
David Šmitmajer
Kryštof Pešek
výzva číslo 2
[[Návrh týkající se všech studentů Audiovizuálních studií FAMU]]
-zásadní problém: absence ateliéru, otevřeného prostoru pro tvorbu, komunikaci, stýkání se, přímou konfrontaci při práci. Katedra by svou tvorbou měla přesáhnout rámec projekčního plátna, nemá k tomu však vhodné podmínky. IIM je neútulný prostor, kde nikdo nechce trávit čas. Něco na způsob otevřené dílny/ klubovny.
-potřeba vzniku nových kmenových předmětů, ne pouze recyklace stávajících a nesmyslné nahánění kreditů na předmětech, které většinu našich studentů nezajímají.
-nutnost pravidelného vystavování- ideálně vlastní výstavní prostor přidružený k ateliéru. Organizování vlastních výstav, zvaní umělců, praktická konfrontace při prezentaci. Kromě klauzurních prací by se jistě našlo mnoho příležitostí pořádat jiné kmenové výstavy a akce.
-vhodnost předmětu o samotné praktické prezentaci děl- studenti nemají často představu jak prezentovat koncepty, natož jak své díla prakticky instalovat.
[[Návrh na pozměnění studijního plánu magisterského programu Audiovizuálních studií FAMU]]
-větší diferenciace mezi bakalářským a magisterským stupněm; domníváme se, že v bakalářském stupni by měl být důraz kladen na znalosti, jejich získání a osvojení, naproti tomu ve stupni magisterském na individualitu, samostatnou tvorbu a konzultace dílčích či závěrečných prací
-větší kreditové ohodnocení za dílnu, vyváženost teorie a praxe; dílna by se odehrávala v delším čase a byla více strukturována jako konzultační seminář ateliérového typu. Dále je třeba si ujasnit duální fungování CASu jako studijního programu a centra poskytujícího teoretický servis FAMU. CAS by neměl být modelem podobným filmové vědě. Jsme pro psané práce a jejich konzultování, ne však na úkor prostoru pro praktická díla a prostor pro dialog. Ano, DIALOG! Podíl praktické a teoretické složky by měl být rovnocenný, tedy půl na půl. Rovnoměrné zastoupení se musí projevit nejen ve studijním plánu, ale i v míře ohodnocení kredity. Navrhujeme hrubé rozložení 15/15k (teorie, technika / praktický výstup)
-návrh na přejmenování CASu z Centra na Katedru. Centrum by mělo usilovat o pozici plnohodnotné katedry FAMU. Navrhujeme přejmenování na - Katedru intermediální tvorby, zkráceně KIT. Název považujeme za lépe definující dění i ducha směřování katedry. Název by měl být lépe čitelný navenek a popisovat profil katedry jako výraz směřování k nezávislosti studentů na užitém médiu a mezioborovost. Podporujeme tendence opouštět plochu projekce ve filmu/videu/videoinstalaci, do volnější formy (socha, malba, výzkum...) v závislosti na záměru. Precedentní příklad nefilmové tvorby v rámci famu lze nalézt na katedře fotografie, která má na FAMU nezastupitelné místo a médiem filmu se převážně nezabývá (přesto však může a jsou jí k tomu poskytnuty podmínky).
-zařazení CASu do Bílé knihy. Posílení diskuse o kompatibilitě a fungování katedry v rámci FAMU. Zařazením do bílé knihy a formálních struktur FAMU se zprůhlední chod katedry a financování našich děl, a především se zpřístupní technika ze studia FAMU. Zároveň se jedná o návrh sdílet techniku, která patří výhradně CASu s ostatními katedrami a vyrovnat tak rozdíly v přístupu k ní.
-návrh na klauzury dvakrát ročně; dílčí práce se tak dostanou k většímu publiku, autor bude nucen na nich soustavně pracovat, opět přenesení ateliérového modelu na katedru. Přičemž prezentace nedokončeného či rozpracovaného díla na konci prvního semestru vyústí v závěrečnou prezentaci hotového na konci roku.
-zavedení předmětu Konzultace. Zde by se studenti setkávali nad svými pracemi a konzultovali je s pedagogem. Domníváme se, že by "efektivnější" byla celodenní forma tohoto předmětu
-poslední ročník magisterského studia volný, s důrazem na soustředění se na diplomové práce, praktické i teoretické. důraz na individuální konzultace nad postupující prací
-promyšleně vytvářet moduly profilované pro studenty CASu, s tím, že na ně bude prostor a čas (problém časového překrývání, například i s dílnami...)- prezentace modulů i na jiných katedrách, aby se předešlo malé návštěvnosti modulů
-zavedení předmětu, v kterém by se cíleně konzultovala praktická a teoretická diplomová práce a jejich soustavná reflexe
-zavedení předmětů vedených námi podle vzoru modulu. Ukazovali bychom si věci pro nás zajímavé a inspirativní, v nich prostor pro diskuzi
-předměty, které nechceme, připadají nám zbytečné: Filmový obraz (Macák), Autorské právo (Ostrouchov), Nelineární střih v AVIDu (týká se bakalářského stupně). Například u předmětu Autorské právo by postačoval modul, nikoliv pravidelná semestrální výuka. Předměty a pedagogové, které by ve čtvrtém ročníku měly mít své místo a prostor: Audiovizuální seminář, Myšlení obrazem, dílna, Reflexe technických obrazů, seminář psaní textů (H. Bendová)
[[Připomínky studentů BcA:]]
-předmět Avid s panem Cabalkou- střihači jsou moc napřed a studenti CASu nestíhají. Navíc sedí tři studenti u jednoho počítače, tudíž není možné si samotnou práci více osvojit. Studenti by raději slyšeli něco o pravidlech střihové skladby, než tolik o technologii. Možná by se hodily nějaké malé praktické úkoly. Výuka o editačních technologiích by možná byla vhodnější v rámci předmětu AV technologie, který by si v tomto případě zasloužil časové přehodnocení na úkor zrušení předmětu Avid pro casaky.
-dějiny filmových terorií by šlo sloučit s dějinami médií a mediálními teoriemi.
Sepsali studenti CAS, dne 1.12.
Od studentů AVU mi přišel následující text, který se snaží promýšlet zlepšení systému studia na AVU, pro inspiraci debaty jej sem dávám. Vít J.:
Otevřený dopis vedení AVU, akademické obci a veřejnosti Výročí 17. listopadu nás vede k zamyšlení nad současným stavem Akademie výtvarných umění v Praze. Před dvaceti lety studenti Akademie výtvarných umění v Praze iniciovali sérii změn, které vyvrcholily volbou Milana Knížáka na post rektora. Nadějný proces obrody však po několika letech zamrzl. Aktivita vedení AVU se omezila na udržování existujícího standardu. Akademický senát má tendenci volit takového rektora, od něhož vedoucí pedagogové očekávají loajalitu, potvrzení stávajících pozic a zajištění dalšího odsouvání koncepčních změn. Zapomíná se na to, že škola je tu především pro studenty, a ne pro pedagogy. Odrazem tohoto nastavení je apatie na straně studentů, kteří se snadno nechávají vtěsnat do rutiny příslušného ateliéru a většinou nejeví zájem o principiální otázky fungování školy. Domníváme se, že na AVU panuje všeobecná komunikační bariéra, která znemožňuje vznik širší debaty o její koncepci a celkovém fungování. Vedení AVU dostatečně neusiluje o otevřenost, jeho ekonomické, personální i programové postupy nejsou průhledné. Škola tak působí dojmem mrtvého prostředí, které není schopno uskutečnit potřebnou změnu zevnitř. Vzhledem k významu AVU pro kulturu v ČR je nutné považovat její situaci nejen za vnitřní záležitost jedné školy, ale za problém celé kulturní obce, který je v obecných rysech příznačný pro stav naší společnosti. Dlouhodobá nespokojenost s popisovaným stavem nás vede k přesvědčení, že AVU je zralá na zahájení nového procesu změn, který by měl vést k jejímu oživení a otevření navenek. Proto si dovolujeme požadovat po nově zvoleném rektorovi následující kroky:
Vypsání veřejných výběrových řízení na pozice vedoucích pedagogů všech ateliérů a teoretických předmětů, a to v nejkratším možném termínu, tedy v momentu vypršení jednotlivých pracovních smluv. Výběrová řízení na místa pedagogů, kterým končí platnost smlouvy k 31. 7. 2010, by měla proběnout již v letním semestru akademického roku 2009/2010, nejlépe před začátkem zkouškového období. V posledních letech byla výběrová řízení vyhlašována pouze výjimečně, přičemž v drtivé většině byly termínované smlouvy vedoucích pedagogů prodlužovány rektorem automaticky. Smyslem výběrového řízení je najít osobu, která je pro výkon dané funkce nejlépe způsobilá, avšak kritéria odborné způsobilosti, jakož i nabídka kandidátů, se díky vývoji v oboru velmi rychle mění. V důsledku dlouhodobého zanedbávání výběrových řízení dnes na AVU učí osobnosti, jejichž vhodnost pro funkce, ve kterých působí, nebyla léta podrobena přezkoumání. - Aby byla obnovena efektivnost a důvěryhodnost výběrových řízení, požadujeme pravidelné vyhlašování veřejných výběrových řízení na pozice všech pedagogů, kterým vyprší pracovní smlouvy. - Navrhujeme provést změnu Řádu výběrových řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Akademie výtvarných umění v Praze. Pětičlenné složení komise (tvořené zpravidla dvěma prorektory, dalším akademickým pracovníkem AVU a dvěma profesními odborníky z jiných škol nebo praxe), které uvádí Článek 3 Řádu výběrových řízení, považujeme za nedostatečné. Navrhujeme rozšíření počtu členů komise tak, aby byl zajištěn vyrovnaný podíl pracovníků AVU, externích odborníků a studentů. - Apelujeme na maximální respektování rozhodnutí komise pro výběrová řízení ze strany rektora. Jeho pravomoc nerespektovat výsledky výběrových řízení je určena pouze pro mimořádné a jasně odůvodněné situace a neměla by být nadužívána.
Zaštítění sympozia všech členů akademické obce a dalších odborníků o smyslu a dalším směřování AVU. Sympozium navrhujeme svolat na 24. 2. 2010, tedy bezprostředně po zahájení výuky v letním semestru. K projednávání předkládáme především následující otázky:
- Jakou funkci by podle Vás měla plnit Akademie výtvarných umění v Praze vzhledem k současným potřebám kulturního života v ČR? - Jak by měla vypadat její koncepce, aby této funkci nejlépe dostála? - V čem se může inspirovat jinými podobně orientovanými vysokými školami u nás a v zahraničí? - Je stávající Statut Akademie výtvarných umění v Praze, pocházející z roku 1999, stále aktuální? - Jak nastolit skutečně funkční vztahy mezi všemi orgány AVU? - Jak do statutu AVU začlenit prvky přímé demokracie? Bylo by na místě vyhlásit referendum pro celou akademickou obec v případě rozhodování o zásadních koncepčních změnách? - Jak transformovat či rozšířit nynější koncepci ateliérové výuky, v níž je každý ateliér definován specifickým médiem a osobností vyučujícího, směrem k dynamičtějšímu a především otevřenějšímu pojetí? Bylo by jednou z možností rozšíření počtu ateliérů pro hostující pedagogy či zavedení krátkodobých dílen? - Jak učinit hospodaření všech orgánů AVU přehlednějším pro celou akademickou obec? - Je možné najít lepší pojetí hodnocení fungování AVU? Bylo by prospěšné zavedení pravidelného průzkumu formou dotazníků, které by byly předkládány členům akademické obce každoročně či každé dva roky? - Jak více zapojit AVU do veřejného života?
Tyto požadavky jsou vedeny s cílem přiblížit AVU obecným požadavkům na kvalitu, které by měly platit pro každou veřejnou vysokou uměleckou školu. Zároveň si dovolujeme s předložením těchto požadavků rektorovi apelovat na všechny členy akademické obce, aby na sebe vzali odpovědnost za koncepci, chod a atmosféru celé školy. Nebuďme k osudu AVU lhostejní!
Iniciátoři výzvy: Vasil Artamonov, doktorand AVU Matyáš Chochola, student AVU Barbora Kleinhamplová, studentka AVU Dominik Lang, absolvent a zaměstnanec AVU Václav Magid, zaměstnanec VVP AVU Marek Meduna, absolvent AVU Jan Pfeiffer, student AVU Pavel Sterec, student AVU Tomáš Uhnák, student AVU, předseda studentské komory AS AVU
Výzvu podpořili: Hynek Alt, umělec, pedagog VŠUP Jasper Alvaer, absolvent AVU, umělec pedagog FaVU VUT Zbyněk Baladrán, absolvent AVU, umělec, kurátor galerie TranzitDisplay, iniciátor projektu Monument Transformace Jiří Bartůněk, umělec, pedagog UJEP Zuzana Blochová, kurátorka, produkční galerie Meetfactory Josef Bolf, absolvent AVU, umělec Ondřej Brody, absolvent AVU, umělec Monika Burian, galeristka - Galerie Vernon, ředitelka festivalu Tina B Filip Cenek, umělec, pedagog FaVU VUT arel Císař, teoretik, pedagog VŠUP, vědecký pracovník Filosofického ústavu AV ČR, redaktor revue Labyrint Tomáš Císařovský, absolvent AVU, umělec Jiří Černický, absolvent AVU, umělec Jiří David, absolvent AVU, umělec, pedagog VŠUP Federico Díaz, absolvent AVU, umělec, pedagog VŠUP Milena Dopitová, absolventka AVU, umělkyně, pedagog VŠUP a Západočeské univerzity Tomáš Dvořák, teoretik, vědecký pracovník Filosofického ústavu AV ČR a VVP AVU Yvona Ferencová, teoretička, kurátorka Moravské galerie v Brně Jiří Franta, absolvent AVU, umělec, kurátor galerie ETC Isabela Grosseová, absolventka AVU, umělkyně Jan Haubelt, umělec Vít Havránek, teoretik, ředitel Tranzit.cz, pedagog VŠUP Ludvík Hlaváček, teoretik, ředitel Centrum pro současné umění Tomáš Hlavina, absolvent AVU, umělec Vendula Hnídková, teoretička, vědecká pracovnice ÚDU AV ČR Camille Hunt, galeristka Hunt Kastner Artworks Ondřej Chrobák, teoretik, kurátor GASK Martin Janíček, absolvent AVU, umělec Edith Jeřábková, teoretička, kurátorka Blanka Jiráčková, šéfredaktorka časopisu Ateliér Věra Jirousová, teoretička, kurátorka Katherine Kastner, galeristka Hunt Kastner Artworks Krištof Kintera, absolvent AVU, umělec, pedagog VŠUP Barbora Klímová, umělkyně, laureátka Ceny J. Chalupeckého 2006 Eva Krátká, teoretička, vědecká pracovnice VVP AVU Martin Krummholz, teoretik, vědecký pracovník ÚDU AV ČR Antonín Kopp, umělec David Korecký, teoretik, kurátor Galerie Langhans Rostislav Koryčánek, ředitel Domu umění města Brna David Kořínek, pedagog VŠUP, redaktor Artmixu Charlotta Kotík, teoretička, kurátorka, Společnost Jindřicha Chalupeckého Gabriela Kotíková, teoretička, kurátorka Galerie Jelení Eva Koťátková, absolventka AVU, umělkyně, doktorantka VŠUP, laureátka Ceny J. Chalupeckého 2007 Alena Kotzmannová, umělkyně, pedagožka Západočeské univerzity František Kowolowski, umělec, kurátor Domu umění města Brna, pedagog Fakulty umění Ostravské univerzity David Kulhánek, teoretik, kurátor Radim Labuda, absolvent AVU, umělec, laureát Ceny J. Chalupeckeho 2008 Zbigniew Libera, umělec, hostující pedagog AVU 2008/2009 Lenka Lindaurová, tajemnice Ceny J. Chaloupeckého, kurátorka Galerie Václav Špály Petr Lysáček, absolvent AVU, umělec, pedagog Fakulty umění Ostravské univerzity Jiří Machalický, teoretik, kurátor galerie NoD a Musea Kampa Petr Malina, absolvent AVU, umělec Ján Mančuška, absolvent AVU, umělec, laureát Ceny J. Chalupeckého 2004 Petr Marek, umělec, pedagog FAMU Martin Mazanec, teoretik, doktorant FAMU Ivan Mečl, vydavatel, nakladatelství Divus, časopis Umělec Jan Merta, absolvent AVU, umělec, současný hostující pedagog AVU Václav Mílek, kurátor, ředitel Krajské galerie ve Zlíně Monika Mitášová, teoretička, vědecká pracovnice VVP AVU Pavlína Morganová, teoretička, vědecká pracovnice VVP AVU Petr Motyčka, umělec Jan Nálevka, umělec Petr Nikl, absolvent AVU, umělec, laureát Ceny J. Chalupeckého 1995 Osamu Okamura, absolvent AVU, architekt, šéfredaktor ERA 21 Karel Oujezdský, redaktor ČRo Michal Pěchouček, absolvent AVU, umělec, laureát Ceny J. Chalupeckého 2003 Petr Písařík, absolvent AVU, umělec Josef Pleskot, architekt Tomáš Pospěch, teoretik, fotograf Tomáš Pospiszyl, teoretik, kurátor, pedagog FAMU Jiří Ptáček, teoretik, kurátor, pedagog FaVU Luděk Rathouský, absolvent AVU, umělec, externí pedagog VŠUP Hana Rousová, teoretička Milan Salák, absolvent AVU, umělec, pedagog VŠUP Pavla Sceránková, absolventka AVU, umělkyně, doktorantka AVU Noemi Smolik, teoretička, kurátorka, pedagožka Marta Smolíková, teoretička, Proculture.cz Jiří Skála, absolvent AVU, umělec, kurator galerie ETC, laureát Ceny J. Chalupeckého 2009 Sláva Sobotovičová, absolventka AVU, umělkyně, pracovnice VVP AVU Tomáš Svoboda, absolvent AVU, umělec, kurátor galerie Tranzitdisplay Robert Šalanda, absolvent AVU, umělec Kateřina Šedá, absolventka AVU, umělkyně, laureátka Ceny J. Chalupeckého 2005 Jan Šerých, absolvent AVU, umělec Michal Šiml, umělec Štěpánka Šimlová, absolventka AVU, umělkyně, pedagožka FAMU Michal Škoda, umělec, ředitel Domu umění České budějovice Avdey Ter-Oganjan, umělec Jiří Thýn, umělec Otto M. Urban, teoretik Denisa Václavová, produkční festivalu 4+4+4 dny v pohybu, pracovnice Divadelního ústavu Aleksandra Vajd, umělkyně, pedagožka VŠUP Pavel Vančát, teoretik, kurátor Galerie Klatovy-Klenová Tomáš Vaněk, absolvent AVU, umělec, laureát Ceny J. Chalupeckeho 2001, kurátor galerie TranzitDisplay Tereza Velíková, umělkyně, doktorantka AVU Lenka Vítková, umělkyně, teoretička, doktorantka AVU, pracovnice ÚDU AV ČR Miloš Vojtěchovský, teoretik, pedagog FAMU Ivan Vosecký absolovent AVU, umělec Dušan Zahoranský, umělec, pedagog Západočeské univerzity František Zachoval, vedoucí DigiLabu AVU, doktorant FAMU Jan Zálešák, teoretik, kurátor Galerie Mladých, BKC Brno
Otevřený dopis můžete i Vy podpořit na www.pro-avu.cz
