Paul Virilio - Informatická bomba (třináctá kapitola)

From Institute of Intermedia

XIII kapitola z Informatické bomby (1999; česky 2004, překlad Michal Pacvoň) ////// beta

Před půl stoletím, v roce 1948, publikoval Daniel Halévy svůj Essai sur l'accélération de l'Historie (Esej o zrychlování dějin), ve kterém naznačil skvělé historické perspektivy, jaké se otevírají po Hirošimě:

"Ubohá Země. V XVIII. století jsme byli šťastní, že můžeme měřit její velikost, malovat její rysy, její faunu a flóru. V XIX. století se pak stala zdrojem ještě živějšího uspokojení, když se nám podařilo zachytit a oživit vlny, rozvibrovat je jako nějakou bytost nějakou duši! Ubohé lidstvo pronásledované despotickými vizemi a vybavené zbraněmi, které se zdají být jako stvořené pro uskutečnění právě těchto vizí!"

Daniel Halévy, v tomto ohledu ještě bystřejší než Francis Fukuyama, už tehdy vytušil, že technovědecký pokrok nezavrší dějiny, nýbrž vyhodí do vzduchu veškerou lhůtu, veškeré trvání, a že historická věda brzy otevře nové TEMPO, rytmu, který jednoho dne zrychlí i její "pravdu": "Když před čvrt stoletím Einstein lidem předložil své relativistické rovnice, vzdali se chápání fyzikálního celku, v němž žijí. Dnes je vidíme zříkat se chápání politického celku, v němž se odehrávájí jejich životy."

Co jiného dnes, na konci XX. století, v éře globalizace, říci o tomto odmítnutí chápat, než že se odehrává před našima ořima spolu s úpadkem národního státu a diskrétním vystřídáním politického mediálním, multimediálními sítěmi a jejich obrazovkami ukazujícími zrychlování času. Toho "reálného času" směny, který prostřednictvím časové komprese informací a obrazů světa uskutečňuje onen relativistický kousek, jímž je komprimace "reálného prostoru" zeměkoule? Dnes už neexistuje zde, všechno je nyní. Nikoli konec našich dějin, nýbrž naprogramovaný konec hic et nunc a in situ!

Globalizace směny tedy není ekonomická, jak se rádo opakuje od chvíle, kdy se začal rozvíjet jednotný trh, nýbrž v první řadě ekologická. Týká se nejen znečištění SUBSTANCÍ, například prostřednictvím skleníkového efektu naší atmosféry, ale také znečištění VZDÁLENOSTÍ a lhůt, z nichž se skládá svět konkrétní zkušenosti.

Jinak řečeno, globalizace se týká skleníkového efektu naší dromosféry, který vzniká z uzavření v krajním zrychlení telekomunikací.

///////////////to be continued